Dne 20.3.2018 jsem se zúčastnil debaty na téma současného postavení českého sportu a jeho budoucnost. Time management byl neúprosný, proto mnoho zásadního v pořadu nezaznělo. Kolegové v disputaci se drželi jediného, a to struktury a způsobu financování. Ač český sport získal patinu podvodného a zkorumpovaného prostředí, podporovali to jediné, a to přidávat další miliardy do systému, kteří mnozí seznámení nazývají černou dírou.
K zásadním tématům jsme se nedostali. A to např. širší roli sportu v lokálním, komunitním prostředí. Masový sport se opravdu realizuje především na lokální úrovni, a tam také mají být transferovány největší zdroje financování, v současnosti tomu tak není. Popsal jsem to na tzv. filtrační pyramidě. Nechť peníze a dotace přecházejí z MŠMT přímo na obce a kraje. Místní znalost a místní kontrola může zajistit transparentnější financování, než to dosavadní, které neufinancuje ani lokální ani olympijský, vrcholový sport.
Sport má mnohem více rolí, než se na první pohled zdá.
1. socializace a výchova, nejde jen o kulturu těla, ale i o kulturu společnosti. Trénink, dřina, výkony, bolest, to vše vede ke zvyšování frustrační tolerance jedince, snižuje agresivní potenciál, zoceluje, rozvíjí osobnost, její potenciál. Dnešní mladá společnost často kolabuje při sebemenším neúspěchu, je to má každodenní zkušenost učitele a psychoterapeuta. Sport takovou osobnost může rozvíjet a učit překonávat životní překážky.
2. sport je součástí sociální inkluze a zabraňuje sociálnímu vyloučení, Francie, USA mají zkušenost s gangy a gangovým násilím. Tuto zkušenost Česká republika zatím nemá, ale je to jen otázka času. Sociálně vyloučené lokality se nám zdárně rozšiřují, sociálně slabí či chudobou ohrožené obyvatelstvo se fenoménu přizpůsobuje. Bloudí v nihilismu a beznaději, že může být lépe. Má slabé sociální sítě a kontakty, s každodenního marasmu si neumí pomoci. Sport podporuje smysluplné trávení času, učí zodpovědnosti a vytrvalosti, zvyšuje sebehodnocení jedince. Sportovní aktivity však musí někdo zaplatit a sociálně slabí to nebudou. Bude to ČSTV, či obdobná organizace?
3. sport podporuje komunitní či lokální pospolitost a sousedství. Současný venkov se dostal do stavu, kdy je nazýván noclehárnami, ve kterých náplavy jen přespávají a čas tráví mimo obec. Malí sportovci a místní soutěže mohou podpořit setkávání sousedů a soudržnost malých obcí a tím i rozvíjet místní zodpovědnost a kooperaci nejen v oblasti environmentální problematiky, ale i rozvoj lokální ekonomiky.
4. kariérní rozvoj, i ten nejmenší úspěch vede k další motivaci na sobě pracovat. Vede k vytrvalosti, zodpovědnosti, kterou jedinec využije nejen při studiu, ale i pracovní realitě. Bohužel kvalitní sportovní minulost není součástí profesních životopisů, či možností získat výhody např. ve formě stipendií apod.
Tělocvik ve škole se musí měnit stejně tak jako se mění vývoj společnosti. Mění se pohled na výuku matematiky, psaní, výpočetní techniky. Podobná změna musí dojít i ve výuce tělocviku. Nacházíme se v konzumní společnosti s potřebou individuálnosti a vlastního solitérství, na to nelze zapomínat ani ve sportu. A nové ministerstvo sportu současnou nedobrou situaci nenapraví.
René Pastrňák, místopředseda Dobré volby 2016
